• Dům Wlastimila Hofmana
    ul. Matejki 23
    tel. +48 75 717 27 52

  • Valonská chata JUNA
    ul. Kołłątaja 12
    tel. +48 75 717 29 56, fax 75 717 33 56
    www.chatawalonska.pl

  • Sklárna "Leśna Huta"
    ul. Kołłątaja 2
    tel. +48 75 717 23 03
    www.lesnahuta.pl

  • Krkonošské ekologické vzdělávací centrum Krkonošského národního parku (Karkonoskie Centrum Edukacji Ekologicznej KPN)
    ul. krzei 28 (u dolní stanice lanovky na Jínonoš)
    tel. +48 75 717 21 24

  • Kostel neposkvrněného srdce Panny Marie
    ul. Piastowska,  Szklarska Poręba Dolna

  • Kostel Božího těla
    ul. Kard. Stefana Wyszyńskiego 2 

  • Hřbitovní kostel
    Filiální kostel Matky boží Růžencové (hřbitovní)
    ul. Piastowska,  Szklarska Poręba Dolna

  • Mineralogické muzeum
    ul. Kilińskiego 20
    mob.  +48 607 100 880,
    www.sokolowski-muzea.pl

Historie Sklářské Poruby (pol. Szklarska Poręba) je úzce spojena s rozvojem sklářství, hledáním drahokamů a nerostů a od poloviny 19. století také s turistikou.

Koncem 13. století koupil území dnešní Sklářské Poruby řád Johanitů z Teplic (pol. Cieplice) za účelem hledání zlata a drahokamů. V polovině 14. století vznikla první sklárna. Pozdějšími majiteli území a iniciátory vzniku dalších hutí byla rodina Schaffgotschů, jejíž panství zahrnovalo i území hor a podhůří. V té době byly Krkonoše prohledávány hledači nerostných pokladů, kteří sem přišli ze západní Evropy a říkalo se jim Valoni. Do dnešní doby se dochovaly stopy jejich přítomnosti – štoly, důlní díla, šachty a také tajemné znaky vyryté na skalách, které poukazují na nerostné bohatství tohoto území.

Rozvoj sklářství souvisel s intenzívní těžbou lesů. Za dřevem, nezbytným k tavení skla, "putovaly" hutě podél potoků z údolí směrem k horám a společně s nimi i osady sklářů, dřevorubců a uhlířů. S "putujícími sklárnami" je spojen název města Sklářská Poruba. Na sklářských porubách často vznikaly pastýřské osady, a takto vznikla i samotná Sklářská Poruba. Název s konečnou platností určil Slezský ústav v roce 1946 a zveřejnil jej v Úředním věstníku znovuzískaných území č. 5.

Další sklárny vznikly roku 1575 u Czeské Strugy, roku 1617 v Bílém údolí, v roce 1754 v osadě Orle a v roce 1842 pak v údolí řeky Kamienna. V tomto údolí vznikla sklárna, která je do dnešního dne v provozu a původně se nazývala „Józefina” a po roce 1945 byla přejmenovaná na „Julia”. Sklářství bylo po několik staletí hlavním odvětvím zdejší ekonomiky. Velký vliv na dějiny Sklářské Poruby měli čeští protestanti, kteří sem přišli v roce 1578 - jednalo se o náboženské emigranty.  Těm hrabě Schaffgotsch, známý náboženskou tolerancí, dovolil usídlit se na slezské straně hor a tak vznikla osada Marysin na úpatí Jínonoše (pol. Szrenica). Z českých emigrantů se příznivě v dějinách regionu zapsali zejména laboranti, kteří znali přírodní léčitelství a vyráběli proslulé bylinné tinktury. V 17. a 18. století vznikaly další sídliště a začátkem 19. století se Sklářská Poruba stala jednou z největších sudetských vesnic. Tvořilo ji 26 osad a samot s 336 domy, dvěma kostely (katolickým a evangelickým), čtyřmi školami, dvěma sklárnami a šestnácti brusírnami skla, třemi mlýny a pilou. Hlavním zdrojem příjmů místního obyvatelstva byla práce v lese (dřevorubci a uhlíři), tavení skla (skláři) a obdělávání půdy a pastevectví. Právě z pastýřských boud na vysokohorských pláních vznikly v pozdější době současné horské chaty.

Od poloviny 19. století se intenzívně začala rozvíjet turistika. Zájem o poznání a osobní zkušenosti s krásami horských výletů, a zejména půvab zdejšího okolí způsobily, že se Sklářská Poruba stala proslulým klimatickým a turistickým střediskem Dolního Slezska. Významným milníkem v dějinách tohoto místa bylo postavení silnice roku 1847 z Piechowic přes Novosvětský průsmyk (pol. Przełęcz Szklarska) do Harrachova a v roce 1902 železniční tratě z Jelení Hory do Tanvaldu. Od tohoto okamžiku si Sklářská Poruba, kde se rozvíjela turistika, upevnila svou pozici jako významné centrum turistiky a zimních sportů. Další událostí významnou pro rozvoj cestovního ruchu byla v roce 1962 stavba lanovky „Szrenica” na Jínonoš.

Koncem 19. století zprávy o půvabu obce a krásném okolí přilákaly do Sklářské Poruby umělce – spisovatele, básníky, malíře a sochaře. Takto vznikla svérázná umělecká kolonie, v jejíž tradici dnes pokračují současní umělci.
Po roce 1945 se většina ubytovacích objektů ve Sklářské Porubě stala majetkem Fondu zaměstnaneckých rekreací a Sklářská Poruba se stala jedním z nejznámějších rekreačních míst v Polsku.

Na město byla Sklářská Poruba povýšena až v roce 1959.

Urząd Gminy

Adresa:

Ul. Buczka 2, 58-580 Szklarska Poręba

Telefon:

+48 75 75 47 700, 75 75 47 708

E-mail:

Ten adres pocztowy jest chroniony przed spamowaniem. Aby go zobaczyć, konieczne jest włączenie w przeglądarce obsługi JavaScript.; Ten adres pocztowy jest chroniony przed spamowaniem. Aby go zobaczyć, konieczne jest włączenie w przeglądarce obsługi JavaScript. 

IČ:

000 52 72 91

Bankovní spojení:

03 1090 1984 0000 0001 0081 0039

Úřední hodiny: 

pondělí 8:00-16:00, úterý - pátek 7:30– 15:30

Starosta: 

Grzegorz Sokoliński

Telefon:

+48 75 75 47 708

e-mail: 

Ten adres pocztowy jest chroniony przed spamowaniem. Aby go zobaczyć, konieczne jest włączenie w przeglądarce obsługi JavaScript.

 

Místostarosta: 

 

Telefon:

 

e-mail: 

 

Zastupitelstvo:

  1. Kubiela Zbigniew - Předseda
  2. Kupis Mirosław - Místopředseda

Členové:

  1. Abramowicz Iwona
  2. Biernacka Mariola
  3. Duk Adam
  4. Ginter Bohdan Wojciech
  5. Głodek Ryszard
  6. Hochół Mirosław Andrzej
  7. Karpiej Mirosław Józef
  8. Kukulski Cyprian
  9. Lichocki Janusz Henryk
  10. Olas Ryszard Sebastian
  11. Popłoński Paweł Krzysztof
  12. Rzemieniewska Irena
  13. Wiater Przemysław

Výbor hospodářského rozvoje:
předseda – Cyprian Kukulski
místopředseda – Janusz Lichocki
členové – Mariola Biernacka, Adam Duk, Ryszard Głodek, Mirosław Karpiej, Przemysław Wiater   

Finanční výbor
předseda–  Ryszard Olas
místopředseda – Adam Duk  
členové – Mariola Biernacka, Ryszard Głodek, Cyprian Kukulski, Paweł Popłoński, Irena Rzemieniewska

Sociální výbor
předseda – Irena Rzemieniewska
místopředseda – Przemysław Wiater
členové – Mirosław Karpiej, Mirosław Kupis, Janusz Lichocki, Ryszard Olas, Paweł Popłoński

Kontrolní výbor
předseda – Bohdan Wojciech Ginter  
místopředseda – Iwona Abramowicz
člen – Mirosław Hochół

Oficiální název 

Miasto Szklarska Poręba

Statistické údaje

Počet částí:

0

Části obce:  

 

Katastrální výměra:

75,44 km²

Správní charakter:

městská obec 

Počet obyvatel:

stav ke dni 1.01.2013 – 6575 

Počet ekonomických subjektů:

stav ke dni 1.01.2013 –   1003

Pošta:

ano, 1 

Zdravotnická zařízení:

ano, 

Škola:

ano, 7 školských zařízení:
2 gimnazja (ZŠ 7.-9. třída),
2 základní školy,
2 mateřské školy
1 gymnázium (zřízené okresem) 

Kulturní instituce:

ano, knihovna, MOKSiAL (Městské středisko kultury, sportu a místních aktivit), muzea (Dům Gerharta a Carla Hauptmannů – pobočka Krkonošského muzea, Dům Vlastimila Hofmana, Krkonošské ekologické vzdělávací centrum, Mineralogické muzeum, Muzeum Zěmě -  JUNA, Energetické muzeum)

Obecní sportovní infrastruktura:

ano, 2 školní hřiště "Orlik", 1 městské hřiště, 3 tělocvičny ve školách

Vodovod:

ano

Plynofikace:

ano 

Kanalizace (ČOV):

ano

Partnerská města:

Aulum Haderup – Dánsko
Bad Harzburg – Německo
Harrachov – Česká republika
Kořenov – Česká republika
Augustów - Polsko