Sklářská Poruba "Perla Krkonoš"

Sklářská Poruba je rekreační a turistické centrum na úpatí Krkonoš a Jizerských hor. Leží na nejkratší spojnici mezi Prahou a Wroclawí, nepříliš daleko od německého Saska či Berlína. Díky výhodné poloze uprostřed lesů nad břehy řeky Kamienné, v blízkosti bohatých nalezišť křemene, se zde od středověku úspěšně rozvíjelo sklářství. Roku 1842 byla otevřena sklárna "Josefína" /později "Julia"/, která se pak stala jednou z nejznámějších skláren na světě. Sklářská Poruba se stala jedním z populárních rekreačních středisek a vysloužila si přídomek "Perla Krkonoš".

Ke konci 19. století začali do Sklářské Poruby přicházet vědci, spisovatelé a umělci. Okouzleni majestátností hor, tichem a blízkým kontaktem s přírodou, rozhodli se opustit velkoměstský život. Po celé Evropě vzniklo mnoho těchto výjimečných míst – uměleckých kolonií. K nejznámějším patří Barbizon ve Francii, německá Worpswede, polské kolonie Zakopane, Kazimierz nad Wisłą nebo právě Sklářská Poruba.

Roku 1890, během jedné ze svých výprav, se Carl a Gerhart Hauptmannové, fascinováni krásou Krkonoš, rozhodli usídlit zde nastálo. Po mnoha letech Gerhart Hauptmann vzpomínal:

"Jednoho dne jsem si při putování po horách všiml toho údolí a pomyslel si, že by nebylo špatné si tam postavit dům. Nadšen a oslněn tímto nápadem jsem přes lesy sešel dolů, seběhl po cestičce mezi loukami a během několika hodin koupil vesnický dům s pozemky, loukou, hájem a studánkami."

Ve Sklářské PoruběGerhart Hauptmann napsal svá nejslavnější naturalistická dramata, např. "Die Weber"-'Tkalci", "Der Biberpelz"-"Bobří kožich" nebo "Hanneles Himmelfahrt"- "Hanička". Roku 1901 se usídlil v nedalekém Jagniątkowě (tehdy Agnetendorf). V roce 1912 získal Gerhart Hauptmann Nobelovu cenu za literaturu. Ve Sklářské Porubě zůstal jeho bratr Carl Hauptmann. Doktor filozofických věd a literát, který ve své tvorbě popisoval krásu Krkonoš. Nejznámějším jeho dílem je cyklus legend o Duchu hor – Krakonoši, nazvaný "Rübezahlbuch" - "Krakonošova kniha". Carl Hauptmann provedl také literární korekturu německého překladu románu polského spisovatele Władysława Reymonta "Sedláci".

Uměleckou kolonii ve Sklářské Porubě obývali na počátku 20. století také jiní známí literáti:Wilhelm Bölsche, Bruno Wille nebo Hermann Stehr. Často zde pobýval ekonom a sociolog Werner Sombart. Carl Hauptmann zde navázal srdečný přátelský vztah se skladatelkou Annou Teichmüllerovou, jejíž skladby byly hrány na největších koncertních scénách tehdejšího Německa. Dnes je její tvorba prakticky zapomenuta.

W 1922 r. vzniklo "Künstlervereinigung St. Lukas in Oberschreiberhau" - "Umělecké sdružení sv. Lukáše ve Sklářské Porubě", tvořené dvanácti umělci, kteří se zde usídlili a ve svých krajinomalbách oslavovali krásu krkonošské přírody počátku 20. století.

Po 2. světové válce začala Sklářská Poruba nabývat na významu jako horské rekreační středisko. Svou činnost zde obnovila výrobna křišťálového skla a s novými obyvateli sem přišel i známý malíř tvořící v duchu mladopolského symbolizmu - Vlastimil Hofman.

Text – dr. Przemysław Wiater

Umělci ve Sklářské Porubě – dnešní umělecká kolonie

Dnes je Sklářská Poruba stále živou uměleckou kolonií, kde žijí osobnosti kultury a aktivně tvořící malíři, fotografové, řezbáři aj., kteří při své tvorbě dále čerpají inspiraci z malebné krajiny našeho města.

Umělci ve Sklářské Porubě

Mnoho z nich je členysdružení Nový mlýn, které vzniklo podle vzoru Uměleckého sdružení sv. Lukáše, které působilo ve Sklářské Porubě ve 20. a 30. letech 20. století. Právě v našem městě žijí a pracují takoví umělci jako Zbigniew Frączkiewicz – umělecký sochař, tvůrce monumentálních soch z kamene a železa, autor jednoho z nejdůležitějších polských cyklů soch pod názvem Lidé ze železa (1984) a Beata Kornicka - Konecka a Janusz Konecki - manželé, jejichž obrazy a grafiky zná nejen Polsko, ale celý svět.
V uměleckém prostředí Sklářské Poruby se potkávají profesionální umělci s amatérskými, zkušení a vyzrálí tvůrci s mladými talentovanými nadšenci. Důležité je, že práce těchto umělců lze zhlédnout nejen na výstavách v městském muzeu, ale také na pohlednicích našeho města (fotografie Zygmunta Trylańského), na území města ("Lidé ze železa" Z. Frączkiewicze, socha "Ducha hor" Grzegorze Pawłowského) a dokonce i na turistických stezkách (kameny s basreliéfy Macieje Wokana, které lemují Magickou stezku Ducha hor).

Sklářská Poruba, spolu s městem Kazimierz Dolny, jsou jedinými polskými uměleckými koloniemi, které jsou členem Evropské federace uměleckých vesniček EURO-ART. www.euroartcities.eu

Více informací o umělcích sdružení Nový mlýn - ZOBRAZIT

Festival EKOGLASS

V roce 2008 roku byla ve Sklářské Porubě obnovena tradice uměleckých sklářů díky realizaci specifických sklářských plenérů pod názvem EKOGLASS FESTIVAL. Ve městě se staletou sklářskou tradicí, které je po Dolním Kazimierzi zároveň druhou vesničkou umělců v Polsku, nemůže chybět akce, která obě profese spojuje. Ekoglass festival je kreativní setkání sklářů a umělců tvořících ze skla, při němž vznikají nádherná a unikátní díla. Jednou z hlavních myšlenek této akce je navíc péče o životní prostředí, proto jsou všechna díla vzniklá během festivalu vyrobena ze znovu roztaveného použitého skla. Akce se koná v Lesní sklárně, pod vedením krkonošského sklářského mistra Henryka Łubkowského. Rok od roku na festival přijíždějí stále známější umělečtí skláři nejen z Polska, ale také z Česka a Slovenska.
Celá akce je volně přístupná divákům. Během několikadenního festivalu si můžete prohlédnout práci sklářů a umělců, kteří tvoří svá díla nejrůznějšími technikami.

Umělecké plenéry

Každoročně se ve Sklářské Porubě konají umělecké plenéry pro mladé umělce – studenty polských vysokých škol. Na jaře (květen/červen) k nám na dva týdny přijíždějí studenti wroclawské Akademie umění (ASP) – malíři, skláři a řezbáři. Mladí umělci se pod dozorem profesorů ASP dr. Piotra Tyszkowského,dr. Małgorzaty Dajewské a dr. Mariusze Łabińského účastní lekcí organizovaných přímo ve městě nebo v Lesní sklárně, kde se o umělce stará také Henryk Łubkowski.

Ve Sklářské Porubě se konají také týdenní plenéry pro studenty wroclawských fotografických škol PHO BOS. Program akce zahrnuje kromě praktických hodin také přednášky, výstavy fotografií a setkání se známými fotografy.

Už několik let vzniká kolem penzionu"Raad na Uroczysku" svébytné keramické centrum, kde jsou pořádány polské a mezinárodní plenéry a dílny pro místní i turisty „Tykáme si s keramikou” a řada jiných akcí propagujících tuto oblast tvorby.

Výsledky práce mladých umělců z ASP z Wrocławi, studentů PHO BOS a keramiků ASP z Krakova lze zhlédnout na výstavách, které se konají po ukončení plenéru v Domě Carla a Gerharta Hauptmannů – Krkonošském muzeu ve Sklářské Porubě.